|
|
Analýza užitkových vlastností chovu prasat zařazeného do kontroly užitkovosti
JELÍNKOVÁ, Lenka
Cílem diplomové práce bylo ve vybraném chovu prasat analyzovat reprodukční a produkční ukazatele prasat zjišťované v kontrole užitkovosti. Sledování proběhlo za roky 2019 až 2021. Do sledování reprodukčních vlastností byly zařazeny prasnice plemene české bílé ušlechtilé (977 vrhů), ČBU x ČL (616 vrhů), duroc (169 vrhů), pietrain (156 vrhů), 125 vrhů po kancích D x BO a 146 vrhů po kancích Pn x BO. Z mateřských plemen byl zjištěn u prasnic ČBU x ČL vyšší počet všech narozených (15,6 ks vs. 15,4 ks), živě narozených (14,5 ks vs. 14,3 ks) a dochovaných selat (13,5 ks vs. 13,2 ks) ve srovnání s prasnicemi ČBU. Nejvyšší počet všech a živě narozených selat a dochovaných selat u otcovských plemen byl po kancích D x BO (11,2 ks, 10,3 ks a 9,6 ks). Nejnižší plodnost byla vykázaná u plemene Pn (10,0 ks, 9,2 ks a 7,7 ks). Ve sledování vlastní užitkovosti byli posuzováni kanečci plemene české bílé ušlechtilé (1 448 ks), duroc (434 ks), pietrain (339 ks), D x BO (368 ks) a BO x Pn (363 ks) a prasničky plemene české bílé ušlechtilé (3 479 ks), duroc (487 ks) a pietrain (343 ks). Nejvyšší průměrný denní přírůstek od narození dosáhli kanečci BO x Pn (730 g), nejnižší průměrnou výšku hřbetního tuku kanečci D x BO (5,2 mm) a nejvyšší podíl svaloviny kanečci Pn (62,2 %). Nejpříznivější ukazatele vlastní užitkovosti byly u kanečků zaznamenány v roce 2020. Nejvyšší hodnota průměrného denního přírůstku od narození byla u prasniček u plemene ČBU (659 g) a nejnižší průměrná výška hřbetního tuku (5,2 mm) a nejvyšší podíl svaloviny (62,5 %) u prasniček plemene Pn. Nejpříznivější hodnoty ukazatelů vlastní užitkovosti prasniček byly dosaženy v roce 2021.
|
|
|
Vliv managementu krmení na intenzivní chov candáta obecného (Sander lucioperca)
KUČERA, Václav
Diplomová práce se zabývá problematikou intenzivního chovu candáta obecného v RAS a vlivem předkládání různých typů pelet (potápivých a plovoucích), a různými frekvencemi podávání krmiva v průběhu jednoho dne. Celá diplomová práce se tak skládá ze dvou oddělených experimentů. V prvním experimentu byl hodnocen vliv potápivého a plovoucího krmiva na produkční ukazatele a růstové schopnosti, rozrůstání obsádky odchovávaných ryb. Do experimentu bylo celkem nasazeno 8 000 ks juvenilního candáta o průměrné hmotnosti 21,38 g. Tyto ryby byly odchovávány po dobu 16 týdnů při průměrné teplotě 21,37 ? 0,66 °C (7:00) a 20,77 ? 0,55 °C (15:00), průměrném nasycení kyslíkem 127,43 ? 2,37 % (7:00) a 117,03 ? 1,14% (15:00) a při počáteční biomase 13,42 kg.m-?. Tyto ryby byly krmeny pomocí pásových krmítek s hodinovým strojkem krmivy Skretting Europa -15 F (plovoucí) a Biomar Effico Sigma (potápivé) o stejném živinovém složení. Po 16 týdnech byly vyhodnoceny produkční ukazatele (FCR, SGR, WG, TL a CF, přežití). Téměř všechny ukazatele vykazovaly statisticky významné rozdíly ve prospěch potápivého krmiva. Rozrůstání obsádky bylo mírně nižší u skupiny krmené plovoucím krmivem. Na začátku experimentu 2, při kterém byly testovány různé frekvence aplikace krmiva, bylo nasazeno 600 ks juvenilního candáta o průměrné hmotnosti 37,49 g. Tyto ryby byly odchovávány po dobu 6 týdnů při průměrné teplotě 21,37 ? 0,66 °C (7:00) a 20,96 ? 0,66 °C (15:00), průměrném nasycení kyslíkem 127,43 ? 2,37 % (7:00) a 117,03 ? 1,14 % (15:00) a při počáteční biomase 13,35 kg.m-3. Tyto ryby byly krmeny pomocí automatického krmítka Imetronic Self-Feeder ve 3 různých frekvencích denně (DKD, tj. denní krmná dávka byla rozdělena na 3, 6 nebo 12 dávek za den) krmivem Skretting Europa - 15 F. Po 6 týdnech byly vyhodnoceny produkční ukazatele, rozrůstání skupin, odebrány orgány na stanovení somatických indexů, stanoveno poškození ploutví a odebrána krev na biochemický rozbor. Při analýze produkčních ukazatelů nebyly zjištěny žádné statisticky významné rozdíly mezi 3 skupinami. Rozrůstání bylo stanoveno jako nejnižší u skupiny krmené 3x a nejvyšší u skupiny krmené 12x denně. Organosomatické indexy ukázaly rozdíl u hepatosomatického indexu (HSI). Nejvyšší hodnotu (a statisticky významně rozdílnou oproti oběma dalším skupinám) vykazovala skupina krmená 3x denně. Při analýze dat z biochemického rozboru krve byly objeveny zvýšené hladiny albuminů a triglyceridů u všech třech testovacích skupin, zejména u skupiny krmené 12x denně. Zároveň byly zjištěny i statisticky významné rozdíly mezi skupinami, u koncentrace amoniaku v plazmě (nejnižší koncentrace u skupiny krmené 3x denně a nejvyšší u skupiny krmené 12x denně) a hladiny glukózy. U glukózy byla zjištěna nejnižší hladina u skupiny krmené 3x denně. Skupiny krmené 6x a 12x denně vykazovaly velmi podobnou hladinu glukózy. Organosomatické indexy ukázaly rozdíl u hepatosomatického indexu (HSI). Nejvyšší hodnotu (a statisticky významně rozdílnou oproti oběma dalším skupinám) vykazovala skupina krmená 3x denně. Nejlépe hodnocená byla skupina krmená 6x denně. Ta dosáhla uspokojivých produkčních ukazatelů (vyšších než skupina krmená 3x denně ale mírně nižší než skupina krmené 12x denně), nižší rozrůstání (nižší než u skupiny krmené 12x denně), uspokojivě probíhající lipidový metabolismus (oproti skupině krmené 12x denně s poruchou lipidového metabolismu) a zároveň vykazovala nižší poškození ploutví než skupina krmená 12x denně.
|
|
|
Vliv teplotních a hyperoxických podmínek na růst, příjem krmiva a fyziologii hybrida sivena arktického (Salvelinus alpinus Linnaeus, 1758) a sivena amerického (Salvelinus fontinalis Mitchill, 1815)
ČEJKA, Jakub
Práce měla u hybrida sivena amerického (Salvelinus fontinalis) a sivena arktického (Salvelinus alpinus) tzv. sivena alsaského otestovat růstové schopnosti při různých teplotních a oxických režimech. Sledovanými produkční ukazately bylo přežití, růst, konverze krmiva, heterogenita obsádky, somatické indexy. Hypotézou bylo nalezení rozdílu v růstu a zmíněných parametrech při odchovu s odlišnými teplotními a oxickými režimy. Samotná práce se skládá ze dvou provedených experimentů. V prvním experimentu bylo testováno pět teplotních režimů (7, 10, 13, 16 a 19 °C). Každá testovaná skupina byla 4 x replikována. Experiment probíhal 84 dní a vždy po 21 dnech bylo provedeno biometrické měření. Výsledky prokázaly, že nejvyšší hmotnostní růst byl dosažen u ryb chovaných při teplotě 13 °C, kdy specifická rychlost růstu dosahovala 4,12 ? 0,21 % × den-1. Vyšší teploty (16, 19 °C) nejsou pro chov hybrida vhodné. Po ukončení experimentu bylo přežití pro skupinu chovanou při 19 °C jen 41,4 ? 27,4 %. Při nižších teplotách nebyla dosahována efektivní konverze krmiva a rychlost růstu byla nižší než při zmíněné teplotě 13 °C. V druhém experimentu byly testovány čtyři oxické režimy trvalé hyperoxické podmínky (120 130 %), hyperoxické podmínky pouze během světlé části dne, střídání normoxie a hyperoxie a trvalá normoxie (85 95 %). Každá experimentální skupina byla 3 x replikována. Experiment probíhal 63 dní a biometrické měření bylo provedeno vždy po 21 dnech. Přežití se u jednotlivých pozorovaných skupin nelišilo a po ukončení experimentu dosahovalo průměru 86,0 ? 1,4 %. Nejvyšší specifická rychlost růstu byla dosažena u ryb chovaných v normoxii 1,48 ? 0,05 % × den-1 a u ryb chovaných v hyperoxii jen během světlé části dne 1,38 ? 0,10 % × den-1. Nejefektivnější konverze krmiva byla pozorována u ryb chovaných v normoxii a permanentní hyperoxii
|
|
|
Chov prasat v podmínkách subtropické Afriky
MUKOSHA, Chisenga Emmanuel
Cílem bakalářské práce bylo analyzovat různé způsoby chovu prasat v subtropických oblastech Afriky. Prasata jsou jedním z nejproduktivnějších a rychle rostoucích hospodářských zvířat, která mohou přeměnit zbytky potravin na cenné produkty. Chovají se především pro produkci masa a tuku, ale využívají se i v dalších sektorech (kosmetický průmysl, farmaceutický průmysl, zdravotnictví atd.) a mohou se chovat také v alternativních systémech chovu. Bakalářská práce analyzuje reprodukční a produkční vlastnosti prasat a zmiňuje faktory, které užitkové vlastnosti prasat ovlivňují. Jsou v ní také popsány nemoci prasat, které významně ovlivňují užitkovost zvířat, a tím ekonomiku jejich produkce.
|
|
|
Vliv plemenné příslušnosti skotu na reprodukční a produkční ukazatele
Jurka, Miroslav
Diplomová práce Vliv plemenné příslušnosti skotu na reprodukční a produkční ukazatele předkládá srovnání obou těchto ukazatelů u dvou plemen, Českého strakatého skotu a Holštýnského skotu. Porovnání ukazatelů je zpracováno s cílem potvrdit správnost záměru zemědělského podniku Jevíčko, kterým je tzv. holštýnizace stáda. V oblasti produkčních ukazatelů vykazuje holštýnský skot o šest dnů delší laktaci, která pozitivně ovlivňuje produkci mléka, jeho roční produkce mléka je vyšší o 1 827 kg (zemědělský podnik Jevíčko), republikově je tento rozdíl ještě vyšší (2 389 kg). V obsahu mléčných složek, tj. tuku a bílkovin, vykazuje zemědělský podnik Jevíčko hodnoty nad republikovým průměrem. V oblasti reprodukčních ukazatelů je procentuální úspěšnost zabřezávání obou plemen srovnatelná, cca 5 % pod uváděnou hranicí dobrého zabřezávání. Servis perioda je kratší u českého strakatého skotu. Její délka je 103,5 dní. S ohledem na produkci mléka jsou obě plemena v mezích normy. Inseminační index je u holštýnského plemene za celou dobu sledování o 0,04 vyšší než u českého strakatého plemene, ovšem s ohledem na poslední rok sledování se vývoj obrací a holštýnský skot vykazuje hodnotu tohoto indexu za rok 2015 v úrovni 1,85, kdežto český strakatý skot v témže období hodnotu 1,96. Věk při prvním otelení je u holštýnského skotu nižší o 31 dní, doba mezi dvěma porody (mezidobí) je u holštýnského skotu vyšší o 18 dní než u českého strakatého skotu. Mezidobí trvá 381,39 dní, což je způsobeno délkou servis periody. Především jednotlivé produkční ukazatele jednoznačně dokládají správnost záměru, reprodukční ukazatele se jeví jako srovnatelné u obou plemen. Orientace zemědělského podniku Jevíčko na mléčnou produkci potvrzuje správnost volby plemene.
|
|
|
Problematika chovu vřesových ovcí
Křečková, Kateřina ; Fantová, Milena (vedoucí práce) ; Ptáček, Martin (oponent)
Cílem práce bylo vyhledat a vyhodnotit dostupné informace o chovu ovce vřesové v České republice a v ostatních zemích jejího současného rozšíření.
V práci jsou dle dostupné literatury popsány a zhodnoceny veškeré vlastnosti ovcí vřesových, ať se jedná o její exteriér, produkční nebo reprodukční ukazatele, dále její rozšíření v ČR, Německu a Švýcarsku.
|
|
|
Zhodnocení vlivu použitého krmiva na produkční ukazatele v systému intenzivního chovu lososovitých ryb
Ošanec, Miroslav
Předmětem této diplomové práce bylo zhodnocení produkční účinnosti vybraných krmných směsí v systému intenzivního chovu lososovitých ryb. Vlastní pokus byl proveden na recirkulačním systému dánského typu v Pravíkově (BioFish s. r. o.). Do testu byla použita krmiva EFICO Enviro 920 od firmy Biomar a krmivo Aller gold od firmy Aqua Aller. Produkční účinnost krmiv byla testována na pstruhu duhovém (Oncorhynchus mykiss) a na sivenu americkém (Salvelinus fontinalis) ve dvou samostatných testovacích obdobích (18. 4. -- 3. 7. 2013; 3. 7. -- 28. 8. 2013) a v jednom souhrnném za předchozí testovaná období (18. 4 -- 28. 8. 2013). Během testů byly na začátku a na konci sledovány délkohmotnostní, kondiční, exteriérové a produkční ukazatele (FCR, SGR, aj.), dále bylo stanoveno biochemické složení tkání, spektrum mastných kyselin ve svalovině a nakonec bylo provedeno ekonomické zhodnocení. V prvním testovaném období dosáhlo lepších produkčních výsledků krmivo Aller gold a to jak u SiSav (FCR = 1,48, SGR = 0,82 %.d-1), tak u Pd. (FCR = 1,26; SGR = 0,72 %.d-1). Ve druhém testovaném období dosáhlo lepších produkčních výsledků krmivo EFICO Enviro 920 a to jak u SiSav (FCR = 1,3; SGR = 0,86 %.d-1), tak u Pd. V souhrnném testu bylo dosaženo lepších produkčních výsledků u SiSav na krmivu EFICO Enviro 920 (FCR = 1,73; SGR = 0,75 %.d-1) a u Pd na krmivu Aller gold (FCR = 2,77; SGR = 0,45 %.d-1). Během testů postihly obsádku velké ztráty, které citelně ovlivnily výsledky. Podle produkčních výsledků bylo pro SiSav vhodnější krmivo Aller gold a pro Pd krmivo EFICO Enviro 920.
|
|
|
Analýza užitkových vlastností pštrosa dvouprstého
KULÍK, Pavel
Diplomová práce se zabývá analýzou užitkových vlastností pštrosa dvouprstého. Data byla získána z pěti vybraných farem v České republice. Celkem bylo od 14 pštrosích samic získáno 407 vajec. Snáška vajec se na sledovaných farmách pohybovala v rozmezí od 15 do 50 kusů (průměr 29,07 ks). Hmotnost vajec byla od 1,22 do 1,89 kg (průměr 1,51 kg). Mezi sledovanými pštrosími samicemi, resp. chovy byly v hmotnosti vajec nalezeny statisticky významné rozdíly. Oplozenost vajec byla v rozpětí od 54,55 do 86,00 % (průměr 73,36 %). Líhnivost byla zjištěna v rozmezí od 31,82 do 52,77 % (průměr 44,61 %). Produkční ukazatele byly získané od 62 pštrosů. Produkce masa se pohybovala od 30 do 50 kg (průměr 39,74 kg). Plocha kůže byla v rozmezí od 1,10 do 1,50 m2 (průměr 1,34 m2). Mezi sledovanými chovy byly zjištěny v produkci masa a v ploše kůže statisticky významné rozdíly. Průměrná produkce peří v jednotlivých chovech byla od 1,36 do 1,50 kg.
|
|
|
Testování produkční účinnosti vybraných komerčních krmiv pro tržního keříčkovce červenolemého (Clarias gariepinus)
PETR, Miloš
Náplní mé diplomové práce bylo testování šesti druhů krmiv, při třech opakování v recirkulačním systému s biologickým čištěním vody. Testované ryby sumečka afrického (Clarias gariepinus) byly v hmotnosti 200 ? 800 g/ks nasazeny ve shodném počtu do 18 akvárií při objemu 190 l/akvárium. Celý experiment probíhal v 5 dílčích třítýdenních období v intenzivním chovu laboratoře Řízené reprodukce ryb FROV JCU. Průměrná teplota vody během experimentu byla 27 °C. Cílem práce zejména bylo sledování produkční účinnosti testovaných krmiv, rychlost růstu ryb, krmné koeficienty a finanční nákladovost. Následně byla stanovena výtěžnost, organoleptické hodnocení a laboratorně zkoumáno chemické složení masa. Dosažené výsledky produkčních indikátorů vycházely nejpříznivěji u krmiv Haltáp (SGR=0,81 %; RGR=126 %; FCR=1,45), Coppens TROCO SUPREME-22 (SGR=0,73 %; RGR=105 %; FCR=1,19), Coppens TROCO PRIME-18 (SGR=0,68 %; RGR=97 %; FCR=1,26). Nejnižších nákladů na 1 kg přírůstku v průměru bylo zaznamenáno u krmiv Haltáp a Aller Aqua Focus (45 Kč a 46 Kč). V rámci organoleptické analýzy bylo zjištěno kladné a pozitivní hodnocení masa u všech testovaných ryb. Chemické složení masa bylo z hlediska obsahu bílkovin a tuků nejpříznivěji zdokumentováno u maďarského krmiva Haltáp (bílkoviny=19,22 % a tuky=4,85 %).
|
|
|
Analýza chovů koz v Jihočeském kraji
KOUTNÍKOVÁ, Tereza
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit úroveň produkčních ukazatelů v chovech koz v Jihočeském kraji za období 2008 - 2010. Srovnávány budou chovatelé mezi sebou i meziročně, plemena i velikosti stád. Z produkčních ukazatelů bylo hodnoceno množství nadojeného mléka, % tuku a % bílkovin. Roku 2008 bylo hodnoceno 12 chovatelů se stády od jednoho kusu do 34 kusů. V Jihočeském kraji bylo zapsáno tento rok v plemenné knize 13 koz plemene anglonúbijská koza, 57 bílých krátkosrstých koz a 26 hnědých krátkosrstých koz. Roku 2009 bylo hodnoceno 12 chovatelů se stády od jednoho kusu do 37 kusů. V Jihočeském kraji bylo zapsáno tento rok v plemenné knize 14 koz plemene anglonúbijská koza, 64 bílých krátkosrstých koz a 29 hnědých krátkosrstých koz. Roku 2010 bylo hodnoceno 15 chovatelů se stády od jednoho kusu do 46 kusů. V Jihočeském kraji bylo zapsáno tento rok v plemenné knize 10 koz plemene anglonúbijská koza, 73 bílých krátkosrstých koz a 42 hnědých krátkosrstých koz. Pomocí statistického šetření bylo meziročně vysledováno, že průměrně nejvíce mléka (833 litrů) bylo ve sledovaných stádech nadojeno roku 2010. Průměrně nejvíce mléka pak dojí středně velká stáda (1021 litrů) a plemeno hnědá krátkosrstá 960 litrů). Průměrně nejvíce % tuku v mléce bylo vysledováno v roce 2009 (4,07%). Průměrně nejvíce % tuku v mléce má plemeno anglonubijcká koza (4,32%). Srovnání % tuku v mléce v rámci velikosti plemen není statisticky průkazné (p > 0,05). Průměrně nejvíce % bílkovin v mléce bylo vysledováno u plemene anglonúbijská koza (3,74%). Srovnání v rámci roku a velikosti stáda není statisticky průkazné (p > 0,05).
|
host ::
RSS.